Založení ČBS II.

Minulá část byla zakončena seznamem klubů organizovaných v ČBS k datu zahájení třetí valné hromady ČBS v Píšťanech – 8. 10. 1935. Pokud si vzpomínáte, posledních šest klubů bylo z Prahy a důvodem bylo připojení Čech a především Prahy k organizovanému bridžovému životu. To se projevilo i v reorganizaci ČBS, které bylo dohodnuto již dříve před konáním valné hromady.

A tak v ČBS po slovensko-podkarpatské a moravské župě vzniká ještě česká župa, pod kterou patří kluby v Praze a v jiných českých městech. Všechny župy jsou autonomní a mají své dva čelné členy jako místopředsedy ve výboru ČBS. Výbor ČBS by měl mít 14 členů a kapitánem reprezentace bude kapitán vítězného družstva celostátního přeboru.

*Vzácný host valné hromady Dr. Paul Stern*

Zároveň bylo již dopředu dohodnuto, že ústředí ČBS se přemístí do Prahy a výbor ČBS bude mít za předsedu pražského zástupce. Během valné hromady, která trvala tři dny, byly schváleny nové stanovy a poté zvolen nový výbor, který si rozdělil funkce.

Novým předsedou ČBS se stal:

legační rada JUDr. Bohuš Rieger, Praha;

místopředsedy se stali:

pro Čechy:
dr. ing. Otto Kruliš-Randa, Praha,
chefred. Ferdinand Kotek, Praha-Ústí n. Labem;

pro Moravu:
ing. Robert Tugendhat, Brno,
JUDr. Mořic Friemel, Gräfenberk (Jeseník);

pro Slovensko:
gen. řed. Arnošt Zahler, Košice,
řed. Albert Kuffler, Bratislava;

a dalšími členy

jednatel: JUDr. Josef Dušek, Praha;
náměstek jednatele: ing. Vojtěch Haas, Košice;
pokladník: řed. A. Steiner, Praha;
účetní: Stefan Tandler, Praha;
zapisovatel: dr. Jiří Kraus, Praha;
náměst. zapisovatele: Heřman Spitzer, Jihlava;
archivář: ing. J. Vojtěchovský, Praha;
pořadatel: Emerich Kirz, Košice;
náměstek pořadatele: min. rada K. Moser;

další členové výboru a náhradníci:
major Alois Šimek, Ružomberok,
pí. Bohumila Pešlová, Praha,
JUDr. Ilja Křiženecký, Praha,
Gustav Skutecký, Brno,
nestanovený člen klubu v Těšíně,
Dionys Bito, Bratislava, Dr.
Oskar Smetana, Trenčín,
dr. Eugen Wagner, Trnava,
Louis Strasser, Bratislava,
dr. Armin Hecht, Bratislava;

Svazový kapitán: ing. Robert Tugendhat, Brno.

Členů výboru je poněkud více, než jsem výše napsal, vypadá to, že jsou zde na seznamu i případní náhradníci. Všechna jména uvádím pro zajímavost a pro pamětníky, na některá jména se později ještě zaměříme, pokusíme se zjistit, kdo byli někteří hráči či činovníci bridže.

Na chvíli se třeba hned nyní zastavíme u nového předsedy. Legační rada JUDr. Bohuš Rieger byl diplomat s význačnými předky. Jeho dědeček František Ladislav Rieger byl známá česká osobnost, „český politik a spoluzakladatel Národní (staročeské) strany. Během revolučního roku 1848 jako jeden z českých předáků a aktivní poslanec Říšského sněmu ve Vídni a Kroměříži neúspěšně prosazoval liberální principy plánované rakouské ústavy a federalizaci monarchie. Do politiky se vrátil po obnově ústavnosti v roce 1860 jako hlavní spolupracovník Františka Palackého, kterého později vystřídal na pozici předsedy staročeské strany.“ (citována wikipedie). V Praze jsou po něm pojmenovány Riegrovy sady. Druhý dědeček byl František Palacký.

Ve třicátých letech již nebyly používané šlechtické tituly, ale po svých předcích byl JUDr. Bohuš Rieger svobodný pán (baron) a vlastnil panství Maleč. V září 1939 podepsal Národnostní prohlášení české šlechty. Nový předseda měl tedy rozhodně dostatek zkušeností a vážnosti pro jednání v tehdy se vyvíjející evropské a světové bridžové organizaci.

Pokud se vám zdála vtipná a nepravděpodobná zmínka o jménech pro pamětníky, vězte, že mi dorazily dva e-maily týkající se Bohuše Riegra. První od Miloše Poláka, našeho význačného hráče z šedesátých let, který ho znal a naposledy viděl v komerční partii s hrabětem Kinských a Květou Eretovou (významná česká šachistka) ve Zlaté Huse.

Ve druhém e-mailu se mě ptali manželé Kulišanovi, zda Dr. B. Rieger, který byl mezi autory na obálce bridžové revue, by mohl být ten pan Riegr (možná baron), se kterým se potkali ve svých začátcích v roce 1972. Pan Kende jim nabídl, aby hráli v jeho týmu, ve kterém hrál i pan Rieger. Ten pak (cituji) „bohužel z týmu vystoupil před naším příchodem, pan Kende nám později sdělil, že se urazil, když do týmu vzal takové nějaké začátečníky, jako jsme byli tehdy my“. Takže Dr. Bohuš Rieger hrál až do počátku sedmdesátých let i ve svých osmdesáti letech.

Během valné hromady je čtena i zpráva o činnosti za uplynulé období, a tak se můžeme dozvědět, jak byl ČBS agilní v letech 1934/1935. Pod hlavičkou ČBS se konaly následující turnaje, soutěže družstev a meziměstské zápasy:

1. Mezinárodní závod družstev v Píšťanech 29.VI—2.VII 1934.
2. Mezinárodní závod družstev ve Starém Smokovci 3. VIII.—2. IX. 1934.
3. Teamový závod měst v Trnavě 24. a 25. XI. 1934. I. Trenčín, II. Brno, III. Trnava.
4. Meziměstský závod mužstev Košice—Prešov; zvítězily Košice 6:0.
5. Závod mužstev v Gräfenberku 7.—9. XII. 1934., I Tugendhat, Brno, II. VýchsL Jazd. Klub, team E. Kirze, III. Moravská Ostrava, team Ing. Jonklera.
6. Závod dvojic v Ústí nad Labem 10. II. 1935., pořádal Český B. K. Ústí n. L. za účasti 26 dvojic.
7. Mezinárodní mistrovství mužstev ve Starém Smokovci 6.—10. III. 1935.
8. Státní mistrovství mužstev ve Starém Smokovci 6.—10. III. 1935. Zúčastnilo se 12 mužstev.
9. Dámský závod teamů ve Starém Smokovci 6.—10. III. 1935.
10. Přátelský mezistátní závod Bad Ischl proti Brnu.
11. Přátelský mezistátní závod Budapešť (komb. Fészek a Union) proti komb. Brno-Košice.
12. Přátelský mezistátní závod Vídeň, Oesterr. Bridge Verb, proti Brnu.

Kromě jiného se reprezentační tým Československa účastnil mistrovství Evropy v letech 1934, 1935, 1936 a 1937. Těmito se budu zabývat ve zvláštním článku.

Další valná hromada ČB se konala opět u příležitosti Píšťanského turnaje následující rok 16. srpna 1936. Ke dni konání je ČBS tvořeno 35 kluby, za rok tedy přibylo dalších 7 klubů. Valné hromadě předsedal Arnošt Zahler, který také přivítal vzácného hosta Richarda Kartzintschitsche, tehdejšího předsedu Rakouského bridžového svazu.

*Richard Kartzintschitsch (vpravo), předseda Rakouského bridžového svazu společně s Enestem Zahlerem (vlevo)*

Valná hromada probíhala klasicky, byl přečten zápis z předchozí valné hromady a jednatelská zpráva. Ze zajímavých témat zaznělo, že správní rok ČBS bude začínat k 1. lednu (což mi trochu připomíná změny hracího roku v posledních 20 letech), a proto příští valná hromada se bude konat již za půl roku na začátku roku 1937. Dále bylo probráno vydávání časopisu ČBS – Bridgeové Revue, ze které je částečně v článcích čerpáno. Dále byla podána zpráva o konání turnajů v uplynulém období a bylo diskutována řada dalších věcí.

Při volbách bylo zvoleno nové ústředí a opět uvádím všechna jména pro zajímavost, pro pamětníky a na některá jména se později ještě zaměříme. Na to bylo přikročeno bylo k volbě výboru s tímto výsledkem:

předseda:
dr. Bohuš Rieger, Praha XIX, Peléova 10.

místopředsedové:
dr. ing. Oto Kruliš-Randa, Praha II, Lazarská 7.,
Ferdinand Kotek, Ústí n. Labem, Velká hradební 30 a.,
ing. Robert Tu gen d h a t, Brno Na ponáv- ce 5.,
ing. Alfons Herz, Český Těšín,
Arnošt Zahler, Košice, Bercsenyiova 7.,
dr. Arnošt Csaszár, Bratislava.

jednatel: dr. Josef Dušek, Praha II, Jungmannova 5,
náměstek jednat.: ing. Vojtěch Haas, Košice, Mlýnská 21,
pokladník: Arnošt Steiner, Praha II, Podskalská 8,
účetní: Štefan Tandler, Praha II, Bredovská 18,
zapisovatel: dr. Ilja Kříženecký, Praha XII, Fochova 91,
náměstek zapisov.: Frant. Jolesch, Jihlava, Schillerova 28,
archivář: Josef Holub, Praha XVIII, Střešovice 684,
pořadatel: dr. Arnošt Kohn, Praha XII, Fochova 36,
náměstek pořad.: dr. Michal Hanák, odb. rada,

členové výboru:
dr. Oskar Smetana, Trenčín,
Louis Strasser, Bratislava, Majorháza,
Marcel Fargo, Bratislava, Gunduličova,
dr. Jiří Kraus, Praha II, Školská,
Fritz Redlich, Brno, Lerchova 15,
dr. Moric Friemel, Frývaldov,
dr. Emerich Roth, Nové Zámky,
Emerich Kirz, Košice, Rašínova 22,
Ing. Frijges Lówinger, Košice, Nerudova 2,
Richard Margan, Trnava,
Gust Stutecky, Vyškov.

Svazový kapitán:
Karel Stein, Praha II, Krakovská 8/III.

Opět se zastavíme u jednoho jména, a to u dr. ing. Oto Kruliš-Randy.

Tento pražský bridžista a činovník je význačná osoba předválečného Československa. V době své bridžové kariéry byl generálním ředitelem Bánské a hutní společnosti se sídlem ve Vídni. Byl také předsedou Ústřední jednoty českých šachistů v letech 1940 – 1945.

V roce 1941 byl díky svému odporu vůči Němcům zbaven významných hospodářských funkcí. Němci si na něj však vzpomněli koncem války a pokusili se ho přesvědčit, aby jim pomohl vyjednat kapitulaci u Američanů, kteří v té době již byli v Bavorsku. Pan Kruliš-Randa odmítnul. Jeho poválečný osud nebyl nijak pěkný. Nejprve byl obviněn ze spolupráce s nacisty, ale během soudního líčení se ukázalo, že obvinění byla vykonstruována. Později byl vězněn za napomáhání k opuštění republiky a ještě později byl v roce 1953 obviněn z velezrady k trestu odnětí svobody na 11 let. V roce 1958 ve věznici v Mírově zemřel. V roce 1969 byl plně rehabilitován. Více se o tomto hráči a činovníkovi zmiňuji i kvůli tomu, že přestože se pravděpodobně po válce bridži věnovat nemohl, v osmdesátých letech jsme se my starší mohli potkávat s jeho vnukem Janem Šulou, který v té době hrával ve dvojici s Honzou Diamantem.

Činnost bridžového svazu po roce 1937 je opět kromě několika turnajů nezdokumentovaná, případně dokumenty jsou k nenalezení nebo na některé objednané kopie stále čekám. Přesto ještě zmíním jednu zprávu, a to o rezignaci ing. Tugendhata ze své funkce místopředsedy ČBS pro pracovní zanedbání, kdy ho v této funkci nahradil František Joleš.

Oba dva tito moravští hráči jsou velké postavy předválečného bridže, a tak se jimi po článcích na téma bridžových turnajů ve 30. letech a po článku o mistrovstvích Evropy budu zabývat.