Polák, Švec – Učme se bridž

Před druhou světovou válkou měl sportovní bridž v Československu dobrou úroveň. Naši reprezentanti se na vrcholných evropských soutěžích umísťovali pravi­delně na 4. až 7. místě.

Po válce nebyla organizační základna sportovního bridže v Československu obnovena, naši bridžisté však vyvíjeli nadále činnost ve formě různých přátelských utkání a turnajů.

Vzhledem k tomu, že zájem o bridž neustále stoupal, bylo nutno vytvořit nějakou novou organizační základnu u nás. Prvním krokem k vytvoření této nové organizační základny bylo ustavení prvního oficiálního zájmového kroužku sportovního bridže při závodním klubu ROH OÚNZ v Praze 2 v r. 1956.

O obrovském zájmu o bridž hraný ve formě sportov­ních soutěží svědčí to, že nově utvořený kroužek měl v květnu 1956 již přes 100 členů. Ustavující schůze schválila program činnosti kroužku, jehož hlavní náplní bylo dávat pracujícím naší socialistické republiky mož­nost organizovaně pěstovat hodnotnou duševní zábavu, kterou bridž beze sporu je, pěstovat bridž na sportovním základě, tj. pořádat soutěže a utkání, vést sportovní žebříček a starat se o zvyšování úrovně bridže u nás pořá­dáním kursů, školení, přednášek a instruktáží. Dále měl kroužek pomáhat při zakládání a činnosti jiných bridžo­vých kroužků, získávat předpoklady ke zřízení celostátní

Brzy po založení prvního bridžového kroužku začaly vznikat kroužky další. Vznikl bridžový kroužek ROH Ústředního klubu energetiky, bridžový kroužek Elektromontážních závodů, Laboratorních přístrojů, Státní po­jišťovny, Kovodělného podniku, Energovodu, Armabetonu aj. Vznikaly kroužky při osvětových besedách a kultur­ních střediscích, při domech armády, při vysokých školách, kroužky svazácké, a to nejen v Praze, ale v celé republice.

Pražské kroužky začaly navazovat spolupráci s bridžisty z Brna, Bratislavy, Hradce Králové, Českých Budě­jovic, Písku, Strakonic, Plzně, Jihlavy, Děčína, Ostravy, Žiliny, Košic i odjinud, ale také s bridžisty maďarskými a polskými.

Po první oficiální bridžové soutěži nazvané I. liga družstev, která se poprvé hrála v r. 1956 z iniciativy bridžového kroužku závodního klubu ROH OÚNZ Praha 2, začaly vznikat další soutěže

V 1957 byly zahájeny klasifikační turnaje dvojic, podle jejichž výsledků byl každého půl roku sestavován žebříček nejlepších hráčů.

V r. 1958 se v Praze poprvé hrál celostátní přebor družstev ve sportovním bridži, na který se přihlásila družstva z Čech, Moravy i Slovenska

V Českých Budějovicích, Brně a Bratislavě se začaly hrát pravidelné dlouhodobé soutěže, jichž se účastnili nejen bridžisté z těchto měst, ale i hráči z měst okolních.

V květnu 1959 bylo v Praze sehráno mezinárodní trojutkání Praha—Budapešť—Varšava. O rok později se zúčastnili bratislavští bridžisté mezinárodního turnaje v Zakopaném. V zahraničí získali naši bridžisté dobré jméno a projevil se zájem o jejich start. Naše reprezen­tační družstvo bylo pozváno do Tartu [Estonská SSR), Varšavy, Klagenfurtu, Insbruku a na mezinárodní turnaj na Blatenském jezeře. Na žádost Polského bridžového svazu jsme vyslali rozhodčího na utkání Polsko—Norsko.

Publikace dr. Richarda Bursíka Základy moderního bridže, která vyšla v nákladu 3750 výtisků, byla v ně­kolika dnech úplně rozebrána. I. liga družstev musila být rozdělena na I. a II. ligu a na skupiny nižších tříd. Klasifikační turnaje, které se hrály původně v jedné, později ve dvou skupinách tzv. I. a II. třídy, musily být rozšířeny o III. a IV. třídu a o turnaje začátečníků. V r. 1959 byla vytvořena zvláštní třída a výběrová třída žen, které se staly základem pro výběr reprezentantů. Kromě toho byly rozehrány nové soutěže. Soutěž smíše­ných dvojic, soutěž jednotlivců (tzv. individuál) a pohá­rová soutěž družstev.

U příležitosti Mezinárodního dne studentstva byl v listopadu 1959 poprvé sehrán přebor vysokých škol ve sportovním bridži. O rok později se tohoto přeboru zúčastnilo již 13 vysokoškolských družstev. Velký zájem projevili bridžisté u nás také o řešitelské soutěže pořá­dané největším pražským bridžovým kroužkem (krouž­kem sportovního bridže při Kulturním a společenském středisku v Praze 1) a někteří z nich se zúčastnili i za­hraničních řešitelských soutěží, na nichž dosáhli velmi dobrých výsledků.

Začátky našich bridžistů byly těžké. Zakládání prvních kroužků sportovního bridže bylo spojeno se značnými potížemi. Nebyly vhodné hrací místnosti. Ne­informovanost brzdila vývoj bridže. Mnoho lidí se dívalo na bridž jako na nějaký karban, jiní se od něj distan­covali, protože jej považovali za buržoazní zábavu.

Velký krok vpřed udělal sportovní bridž u nás v roce 1959, kdy byl do jeho čela zvolen zasloužilý mistr sportu, mezinárodní šachový velmistr Luděk Pachman. Ve svých informativních článcích o bridži ukázal na klady, které přináší sportovně hraný bridž a zařadil jej na úroveň duševního sportu, ve kterém sám dosáhl tolik úspěchů, na úroveň šachu.

V současné době má bridž u nás již pevnou organi­zační základnu. Na ministerstvu školství a kultury pro­bíhá jednání o organizačním začlenění kroužků sportov­ního bridže k osvětovým zařízením. Vytvoření oficiální bridžové sekce je dnes už jen otázka ještě větší masové základny bridže u nás. Proto se v závěru své příručky obracíme na vás, noví kandidáti bridžového umění. Propagujte bridž ve svém okolí, informujte veřejnost o tom, co to sportovní bridž je, a hlavně chraňte jeho dobré jméno.

Přejeme vám mnoho úspěchů a radostí z bridže a těšíme se, že se s vámi brzy setkáme jako se soupeři u bridžového stolku.