Již tři roky se pokouším zmapovat, jak to vlastně začalo. Věřil jsem, že se k letošnímu výročí povede alespoň vydat drobnou publikaci, ve které by bylo zachyceno. To, co předcházelo založení svazu i celých jeho dvacet let. Dnes již je jasné, že se to nepodaří. A tak alespoň na stránkách našeho Zpravodaje Vás budu postupně seznamovat s tím, co se mi povedlo zjistit z našeho bridžového pravěku a později čeho jsem byl pamětníkem.
Již na počátku padesátých let se v Praze začínají pokusy v několika závodních klubech o první bridžové turnaje. Většině z nás již dnes nic neříkají názvy jako: KOVO, FASÁDOSTAV, OKD, AČK, HOLEŠOVICE, UKE a další. Jsou to názvy prvních kroužků a zároveň jména družstev, která bojovala o první tituly.
V roce 1956 je na první ustavující schůzi zvolen přípravný výbor k založení bridžového svazu.
Současně nejen v Praze, ale i v dalších městech vznikají bridžové kroužky. Nejprve v HRADCI KRÁLOVÉ, kde při Ústředním domě armády vznikl v roce 1957 první mimopražský kroužek, a ještě ve stejném roce vznikají kroužky v BRNĚ, BRATISLAVĚ a ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH.
Existence těchto kroužků mimo Prahu podněcuje snahu o vzájemné měření sil. Ač pražští hráči se dívali se „shovívavým‘ úsměvem na „venkovany”, pozvali všechny zájemce o Velikonočních svátcích roku 1953 do Prahy na turnaj družstev nazvaný “Celostátní přebor družstev“. Pohled do análů tohoto přeboru bude pro většinu dnešních hráčů důvodem k úsměvu. Družstva nastupovala o různém počtu hráčů /6 až 12/ a výsledky se hodnotily body 2:0 za velké vítězství nebo 1:1 jinak. Časový limit na 24 rozdání byl 4 hodiny /To by se to dnes někomu hrálo! /. Zúčastněných 12 družstev bylo rozděleno do tří skupin, v nichž, se hrálo každý s každým. První dvě družstva postupovala.do finále a tam hrála proti družstvům ze zbylých skupin. Celkem tedy to znamenalo 28 hodin hry á 168 rozdání. Je vidět, že dřivé byli hráči otužilejší. V konkurenci šesti pražských a šesti mimopražských družstev bylo pořadí finálové skupiny následující:
l. OÚNZ ACOL Praha 9 bodů – Vajda, Bursík, Čenský, Dohnal, Fučík, Fučíková, Hegner, Herda, Novotný, Sedlář, Šuda
2. OÚNZ junioři 7 b.- Suchánek, Hejduk, Pachman, Petrův, Polák, Pražák, Šilhavý, Textor
3. OÚNZ LIMIT 6 b. – Sós, Althoff, Bäuml, Ficek, Ficková, Franc, Chadima, Klas, Kučera, Řehák
4. BRNO I 4 b. – Mansbart, Brejcha, Hanke, Kořínek, Müllerová a Vogel
5. UKE Praha 3 b. – Starý, Bohdanecký, Hřebíček, Kende, Leitner, Mišková, Mrázek, Neruda, Novotný , Smékal
6. Č. Budějovice 1 b. – Kořínek, Dingesová, Hronek, Kubak, Kučerová, Pásek, Šabata, Šabatová, Vávrová
Vítězem finále „B“ se stalo družstvo ÚDA Hradec Králové – Kohout A. Barbierová, Ebr, Kohout J., Líbal, Pražan.
Ale měření sil se neomezilo jen na národní turnaje, rostoucí počet hráčů a snaha porovnat svoje síly i se zahraniční konkurencí přivádí, do Prahy na pozvání reprezentanty Polska a Maďarska, V turnaji těchto tří družstev překvapivě vyhrálo družstvo Prahy, tedy i Československa. První repre sestava: Bäuml, Hegner, Vajda, Kubišta, Novotný, Řehak, Sós.
Poláci přijeli i s ženským družstvem, takže dochází i k prvnímu mezistátnímu, utkání žen. Hrálo se 4 x 16 rozdání s konečným výsledkem 81 : 81.
Naše ženy hrály v sestavě: Jakschová-Bäumlová, Ficková, Fučíková, Kruisová, Matoušková a Neumanová.
V párovém turnaji sice vyhráli hosté, ale důležité je, že se jednalo o první mezinárodni turnaj u nás. A zajímavé je i místo prvního mezinárodního měření sil našich bridžisty: ZIMNÍ STADION na Štvanici.
A zanedlouho následuje další mezinárodní akce. Agilní brněnský kroužek pořádá 1.ročník DUNAJSKÉHO POHÁRU. V brněnském hotelu Slovan se schází hráči Rakouska, Maďarska a úspěšná tradice brněnských mezinárodních turnajů je zahájená.