Uprostřed šedesátých let přijeli do Mariánek mistři světa a Evropy Italové, v čele s Belladonnou, který je dodnes pokládán za nejlepšího bridžistu všech dob (získal okolo 50 světových a evropských titulu). Zbytek týmu Mondolfo, Bianchi, Messina, Pittala, Burgay se dělí o dalších cca 30 titulů. Brzy jsme se spřátelili. Když jsme s Květou Eretovou vyhráli smíšené páry, daroval jsem paní Mondolfové svou cenu, krásný růžový křišťálový pohár, který se jí strašně líbil.

V týmech jsme narazili na Italy už v semifinále. Měli jsme je  na vále. Bohužel v předposledním rozdaní po zahájení 1 BT Limit, partner s 10 body a prázdnou srdcovou šestibarvou kontroval 2♥, které nešlo porazit, což rozhodlo o naší těsné porážce. Italové postoupili a nakonec vyhráli i finále. Belladonna si nás ale zapamatoval.

Poslední den turnaje se hrál individuál. Belladonna potřeboval skončit lépe než jeho párový partner, aby vyhrál celkovou klasifi kaci Mariánského týdne a s tím i obrovskou křišťálovou vázu. Když přišla řada na naše partnerství, zajásal.

Každá babička prý ho potápí. Konečně bude hrát s bridžistou. Bože, jak se mýlil.

Hráli jsme obranu proti srdcovému závazku. Belladonna vynesl trumf. Na stole se objevil Kxxx v pikách. Já seděl s Axxx za králem. Stůl měl dostatek přechodů. Hlavní hráč přešel trumfem na stůl a zahrál malý pik. Přidal jsem malou, a vydražitel vzal dámou. Znovu trumfem na stůl a znovu malý pik. Zahrál jsem znovu malou a hlavní hráč  zal klukem. Potřetí na stůl a malý pik. Kdo má desítku? Nevěděl jsem,
zda Belladonna markuje počet karet standardně či jako v zápase proti nám obráceně (upside down). Zahrál jsem eso, které hlavní hráč přebil trumfem. Belladonna vylezl na židli a do ticha sálu zaúpěl citát ze Shakespearova Zavraždění Césara: „Et tu mi fi li. Et tu Brutus.“ Celý sál zíral, co se děje.  Musel jsem být v obličeji rudý jako rak. Belladonna skončil  někde na třicátém místě, ale celkově stejně Mariánky vyhrál.

O rok později Italové přijeli znovu. Před zahájením Mariánek se konalo oficiální mezistátní trojutkání Itálie – Polsko – ČSR na 80 rozdání. Hrál jsem s Píkem Kubištou celé  trojutkání bez střídání. Náš team suverénem zvítězil – to byla malá náplast na mé pokoření z předešlého roku.

Po roce, když Vláďa Krása navštívil Itálii, Belladonna i Mondolfo si na mne vzpomněli a poslali mi dárek – překrásnou koženou peněženku a právě vyšlou Belladonnovu knihu „Fiory Romano“ se vzácným autogramem a věnováním.