Každý rok přinesl v bridžovém dění plno zajímavostí. V roce,1963 dalo o sobě vědět Polsko. Repre-družstvo při své čtvrté účasti na Mistrovství Evropy skončilo na třetím místě a dvojice Wilkosz-Klukowski byla novináři zařazena mezi nejlepší na světě. Mistrovský titul si z Baden-Badenu odvezla s obrovským náskokem Anglie, když vyhrála všech 17 zápasů, z toho patnáct 6:0 a zbylé/ dva 5:1, tedy 100 ze 102 možných bodů. Opravdu rekord rekordů. Na druhém místě skončila Itálie, která nastoupila s novým mladým družstvem. Ono celé mistrovství bylo ve znamení výměny bridžových generací a znatelného omlazení, vždyť čtvrté Finsko mělo věkový průměr 21 let! Teprve na pátém místě skončil obhájce titulu tým Francie. V soutěži žen se z prvenství rovněž radovaly Angličanky. Na kongresu Evropské bridžové federace uspěli rovněž Poláci, protože získali pořadatelství ME 1966.

Na domácích stolech je rok 1963 spojen s výraznou změnou. Byl vydán první klasifikační řád s platností i pro mimopražské hráče. Přebor republiky se hraje znovu  systémem kvalifikace-finále, když do semifinálových skupin se postupovalo z krajských kvalifikací. Semifinálové skupiny se hrály v Písku, Teplicích, Brně a Bratislavě. Střediska bridže V té době nám ukáže pořadí v jednotlivých skupinách a to:

1. AČK Pha,2. Č.Budějovice, 3. Hradec Králové a 4. Písek
1. Holešovice 2. Teplice, 3. Ostrov nad Ohří a 4. Chomutov
1. Fasádostav Pha,2. Brno, 4. Olomouc, 3. Brno II
1.KOVO Pha, 2. Ostrava, 3. Bratislava II, 4. Bratislava

Finále tedy bylo pražskou záležitostí a skončilo pořadím:

1.KOVO /HAVELKA, HEGNER, KUBIŠTA, POLÁK, PRAŽÁK a TOMEK/,
2.Fasádostav /Ficek, Bursík, Ficková, Fučíková, Weisbarth/. 3.Holešovice /Michálek, Dohnal, Herda, Hruška, Sedlář, Vybíral/
4.ACK /Allthoff, Čenský, Klas, Textor, Novotný, Skála/.

Tradiční velikonoční turnaj v Praze se hrál jako 2.ročník přeboru dvojic a ukázal, že suverénní převaha pražských hráčů dostává první trhlinky. Ve finále hrálo 30 dvojic, které postoupily z oblastních přeborů. Na prvních třech místech sice ještě skončily pražské dvojice, ale čtvrtá byla již brněnská Leitner-Ženíšek, která o třetí místo přišla jen trestnými body za špatný zápis.

Vítězové: KUBIŠTA a VYBÍRAL, 2.Allthoff-Čenský a 3.Polák-Pražák.

V roce 1963 se také podstatně rozšířila účast čs. hráčů na turnajích v Polsku a Maďarsku. Na týdenní turnaj do Sopot odjela velká skupina našich hráčů a v soutěži 140 dvojic ze šesti zemí dosáhli naši hráči několika pozoruhodných výsledků, a to nejenom sportovních. V turnaji družstev dvě čs družstva postoupila do finále o Baltickou vázu. Teprve porážka našeho „A“ družstva od našeho „B“ týmu jej odsunula z druhého místa a Kubištu připravila o cenu pro nejlepšího hráče. Velice dobře bylo hodnoceno vystupování a korekt¬ní chování našich hráčů. Ve francouzském ”Le Bridgeur“ napsal jeden z účastníků turnaje v Sopotech, nedávno zemřelý Belgičan Ch.Monk: „Několikrát jsem se setkal s čs bridžisty a musím vyzvednout jejich sportovního ducha a dokonalé chování u stolu. Jsou první, kteří Vám blahopřejí při dosažení vítězství nebo dobrého výsledku. Tito sym¬patičtí hráči využívají všech příležitostí k účasti na mezinárodních střetnutích, aby se poučili o novinkách zejména v oblasti licitace, především o systémech z Francie, Itálie a Anglie. Když jsem se a nimi setkal a mluvil, uvědomoval jsem si jako nikdy před tím, jakým pojítkem může být bridž mezi národy. Své nejlepší večery na bridžových turnajích jsem prožil s těmito bridžisty. kteří mluví s takovou nestranností a v dokonalém duchu objektivity o své oblíbené hře.” Jistě se to dobře čte i po pětadvaceti letech a kéž by takovéto hodnocení jsme slyšeli i dnes.