Na konci roku 1958 byla v pražském kroužku ONV Praha 2 soustře­děna hlavní síla pražského a tím v té době i československého brid­že. Výbor tohoto kroužku se stal hybnou silou dalšího rozvoje této hry u nás. Vydal první klasifikační rád, pravidla soutěží, zařizuje přeložení Mezinárodních pravidel a jejich rozšíření.

Když prohlížím zažloutlý zápis usnesení výborové schůze, objevují se v něm i další zajímavé body; například program meziměst­ských párových turnajů v Hradci Králové, Brně, Českých Budějovicích a případně dalších městech, tedy vlastně předchůdce dnešního seri­álu Velké ceny. A nejzajímavější je dovětek usnesení, že pražští bridžisté na každý z těchto turnajů zajistí nejméně 20 dvojic! Jak by byla krásná takováto účast pražských hráčů na nynějších Velkých cenách!

Ale vraťme se zpět do historie. O Velikonočních svátcích roku 1959 znovu kroužky ONV Praha 2 a ÚKS Praha organizují celostátní turnaj družstev. Z celkového počtu 16 družstev je šest mimopražských a nejlepší z nich Brno je ale až šesté, na sedmém je Hradec. Prvé místo získalo družstvo v sestavě: Novotný, Dvořák, Hubálek, Skála, Kruisová, Neumanová, Pokorný a Snop. Novinkou byl turnaj dvojic, jež předcházel soutěži družstev. Zúčastnilo se 41 párů, na lince N-S vyhrála dvojíce Toman-Holeňa a na E-W Kubišta-Polák

Jistě zajímavá byla i konfrontace licitačních systémů, které v Praze tehdy převládaly: Acolu a Limitu. LIMIT i ACOL hrála shodně vždy čtyři družstva, LIMIT zvítězil 3:1, ale vítězství to nebylo vůbec přesvědčivé. A tak polemika, zda jeden či druhý pokračovala dále, že bridžisté nebyli odtrženi od živote naší země dokumentuje uspořádání turnaje při 20.tém výročí uzavření Českých vysokých škol. Turnaj družstev ”0 pohár 17 tého listopadu” oslaví letos již 30. ročník!

A co v té době se dělo ve světě?

Evropská bridžová federace byla založena v roce 1931. První mistrov­ství Evropy se hrálo již v roce 1932. Tedy v době, kdy se u nás za­číná rozvíjet organizovaná bridžová činnost, hraje se ve Švédsku už 22. mistrovství Evropy. Zúčastnilo se jej 16 družstev a nemusí být nezajímavý pohled na vítězné sestavy prvních pěti družstev:

1.Itálie – Avarelli-Belladona, Chiradia-dAlelio, Forguet-Sinisca

2. Francie – Zacherich, Ghestem, Svarc, Bourchtoff, Trezel, Jais

3. Rakousko – Schneider, Reithoffer, Glutig, Gulyas, Hartwich, Gruber

4. Velká Británie – Bob+Jim Scharpíes, Tarlo, Rocfeld a Franklin

5. Švýcarsko – Beguin, Bernasconi, Januszkowski, Reichenbach, Ortiz, Busso

Italové, kteří poprvé vystoupili s moderním licitačním systémem nazvaným Marmic-systém, zahájili zde dlouhou vítěznou sérii.

O dva roky později, tedy v roce 1958, přicestovali na mistrovství Evropy do Bruselu zástupci bridžových svazů USA a Austrálie a na jejich návrh byla zde založena Světová bridžová federace. Prvním předsedou byl zvolen Belgičan pan deNexon. Současně byl 1.ročník mistrovství světa stanoven na rok 1959 a 1.bridžová Olympiáda na rok 1960.

Jubilejní 25. mistrovství Evropy se hrálo na Sicílii v Palermu. V soutěži open vyhrála bezkonkurenčně Itálie ve stejné sestavě jako v roce l956. V soutěži žen se stejnou suverenitou zvítězily Angličan­ky před Belgičankami.

Italské družstvo si výhrou zajistilo účast na 1.mistrovství světa a ani zde nenašla v družstvech Argentiny /=mistr Jižní Ameriky/ a USA /=mistr S.Ameriky/ přemožitele. Itálie vyhrála s USA 233:173 a s Argentinou 252:209. Utkání se hrála na 160 rozdání. I dnes je stále ještě zajímavé si připomenout jednu epizodu z tohoto mistrovství.Při utkání USA : Itálie zahájil Forguet licitaci hláškou „1BT“ a další na řadě Crawford řekl ”1 káro”! Druhý Ital v domnění, že byla licitována ”2 kára” dal kontra. Přivolaný rozhodčí vynesl roz­hodnutí, že se budou hrát dvě kára kontra. Američan se však ohradil s tím, že nelicitoval dvě nýbrž jedno káro a soupeř tím, že licito­val akceptoval jeho nedostatečnou nabídku. Rozhodčí Crawfordovu ná­mitku uznal a pozměnil své rozhodnutí: hrálo se jedno káro kontra. Itálie ztratila v tomto rozdání 5 IPM.

Poslední slovo však ještě měla Americká bridžová federace, která Crawforda potrestala za „nečestný úmysl” těžit z omylu soupeře. A byl to trest opravdu tvrdý: diskvalifikovala Crawforda na 6 měsí­ci a dvojici Becker-Crawford, v té době jednu z nejlepších na světě zakázala ucházet se o právo reprezentace na jeden rok.